|
|
|
S kamarádem Dušanem již několik
let zpátky podnikáme jednou ročně výlety do Alp. Loni jsme z
Fuscherkarkopfu koukali na nádherný, špičatý kopec jménem Grosses
Wiesbachhorn. Při celoročních plánech jsme oživili loňské vzpomínky a
vydali se tento nádherný kopec zdolat.
Chtěli jsme vyjít na vrchol a při
zpáteční cestě přespat na chatě Heindrich Schweiger Haus. Šli jsme tedy
relativně naložení, s výbavou na více dní. Protože jsme na vrchol
dorazili po necelých čtyř a půl hodinách, rozhodli jsme se, že se
pokusíme o sestup až k přehradě. S danou bagáží se jednalo docela o
frajeřinu. Dali jsme to. V životě mně tak nebolely nohy jako po tomto
sestupu. 1500 výškových metrů po kamení jim dalo pořádně zabrat.
Nicméně nádherný výhled z vrcholu
za to stál. Viděli jsme všechny vrcholky Vysokých Taur, na kterých jsme
loni stanuli, na obloze bylo jen pár mráčků, které byli předzvěstí
špatného počasí na další dva dny. Výhled byl úžasný. Kdybychom
přespávali na chatě, druhý den by byl sestup dost ošklivý a na kamení
zřejmě i dosti nebezpečný. Lilo totiž celý den jako z konve. My dva jsme
bivakovali v místních garážích.
•
Milan © 2008 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
