Opět nastaly
jarní prázdniny a jejich část každoročně padá na malou horskou expedici.
Tentokrát jsem se s Friends of Mountains (ve složení Jirka, Míra, Petr a
já) vypravil do Pekelných hor v Rakousku. Norský věštník počasí sliboval
3 nádherné dny. Již po příjezdu to bylo jinak. Na parkovišti
Taferlklause mrholilo. I tak jsme vyrazili nejprve po sjezdovkách směrem
na Hochleckenhaus. Mlha byla taková, že by se dala krájet, viditelnost
cca 10 m. V ČR není žádný sníh, zato tady byl již od 900 m. Takže
sněžnice šly brzy z batohů na nožky. Na chatu jsme dorazili cca po 4
hodinách. Chvíli jsme díky mlze bloudili. Otevřený winterraum se nám
stal pro první noc útočištěm. Odpoledne jsme se však ještě vypravili na
vrchol. Díky mlze jsme zjistili až podle vrcholové knihy, kde vlastně
jsme - Jägerkopfl. Večer se již vyjasnilo, takže nás Petr provedl
mezi souhvězdími na noční obloze. Noc byla úžasná, spánek v rozepnutém
spacáku neměl chybu. Druhý den jsme nalehko zdolali kopce
Hochleckenkogel, Brunnkogel, Mathias kogl a Goldenes Gatterl - nepotkali
jsme ani živáčka, bylo nádherně, prostě úžasný relax. Po návratu na
chatu jsme sbalili věci a šli přes Gaiswand a Salzberg k chatě pod
Brennerin. Zašli jsme se podívat i na Dachsteinblick a Brennerin (tam
jsem byl téměř před dvěma lety v létě s Verunkou). To už ale byla opět
mlha, která by se dala krájet. U chaty jsme postavili stany. Vlhká mlha
a malinký mrazík sliboval krušnou noc. A taky že byla. Nicméně jsme jí
přežili. Ráno se mlha střídala se sluníčkem. Cílem dalšího dne se bylo
dostat zpátky na Hochleckenhaus a přitom si odskočit na Sulzkogel.
Nádherný kopec s obrovskou sněhovou převějí byl pro mě největším
zážitkem. Celou cestu jsme šli krásným panenským prašanem, opravdu
balada. Po příchodu na chatu jsme se rozhodli, že povalíme ještě ten den
k autu. U chaty bylo mraky lidí a my už stejně měli všechno prochozené.
Sestup byl také zážitek. Svah měl dobrých 50°sklon, což jsme v mlze při
cestě nahoru vůbec nevnímali. Ale dolů to byl mazec. Tam uklouznout,
šance zabrzdit by byla velmi malá.
Výlet byl
skvělý mozkový výplach ve společnosti kamarádů. Chyběl nám Dušan, který
se ten den aspoň stavil z Kutné Hory večer do Plzně na pivo. Tak snad
příští rok o jarních prázdninách opět podnikneme nějakou takovouto
relaxovinu :-)