Friends of
mountains navštívili v sestavě já, Jirka, Míra, Petr a Miloš Totesky.
Jednalo se již o tradiční zimně-jarní expedici do ciziny na sněžnice.
Na poslední chvíli jsme zvolili tuto
variantu. V září jsme tu byli s Mírou a na zimu to vypadalo schůdně.
Od jezera Grundlsee jsme se téměř 7
hodin hrabali sněhem až na chatu Pühringerhütte. Byli jsme tam jediní a
docela jsme uvítali zázemí tamního winterraumu. Já a Jirka jsme ho již
znali, před pěti lety a kousek jsme tam založili FOM. Nic se tam
nezměnilo, i tentokrát to bylo malebné. Jen pivo nebylo.
Po krásné noci plné spánku v absolutním
tichu (i naši dřevorubci byli v klidu nebo jsem já spal jako špalek)
jsme druhý den ráno doslova vyběhli na vrchol Elm - bylo parádní počasí,
závěrečná stěnka pod vrcholem byla docela adrenalinkem, ale dali jsme
to. I cestu dolů, ze které jsme měli docela strach. Vše nalehko. Od
chaty jsme se vydali již s plnou polní směrem na Hochkogel. Docela
dřina. Již se jednalo o cestu poměrně nepříjemnou mlhou. Výstup na
Elferkogel byl již cestou poslepu. Nakonec jsem se na něj dostali, jen
ty výhledy stály doslova za ho**o.
Bivakovali jsme pod nádhernou stěnou
Wildgösslu. V noci byla pekelná zima, nohy mi rozmrzali ještě druhý den
v poledne. Rána začalo pekelným výstupem na náhorní plošinu. Místy jsem
měl opravdu strach, bylo kam spadnout... Zato nahoře byl ráj. Sluníčko
nás již do konce expedice neopustilo. Prošli jsme vrcholy Wildgössl,
Scheiblingkogel a Salzofen. Pak jsme sešli až tak, že jsme podruhé
bivakovali cca 50 minut od auta na krásné louce. Tentokrát bylo teplo a
noc absolutně v pohodě. Sníh nestuděl.
Poslední den jsme jen seběhli k autu.
Byl to bomba výlet. Nemůžu říct, že to vše bylo zadarmo, zase taková
dávačka to nebyla. Ale ten absolutní relax ... Kdo nezná, nezažije -
nepochopí.
