Jako za starých časů. Jen já a Dušan. Těžká nostalgie.

Kluci z Friends of Mountains tentokrát nemohli. Ve Vysokých Taurách jsme měli jeden malý dluh. Vlastně dva. Nádherný vrchol Hohe Dock byl doteď zatím vždy pouze cílem našich pohledů. Už jsme se o něj jednou pokoušeli, počasí nám ale nepřálo. Tentokrát bylo všechno jinak. Pojali jsme to opravdu jako dovolenou, tudíž nalehko jsme vystoupali k chatě Schwarzenberghutte, kde jsme pobyli jednu noc. První den jsme ještě vystoupali na takové dva malé vršky pod Dockem - Steinkarkopf a Remskopfl. Tam spolu s námi byl i jeden polský již přítel, který ještě týž den sestoupal k autu. My si jednu noc užili na chatě. Byla plná Čechů, takže pár pivíček padlo. Druhý den jsme na pohodu vylezli na Hohe Dock. Viditelnost byla úžasná. Zavzpomínal jsem na výpravy, při kterých jsme vystoupili na Wiesbachhorn (dokonce 3x), Fuscherkarkopf a jiné. Mám tuto část Vysokých Taur moc rád.

Cesta na Dock byla v pohodě. Sice byla mírně zajištěná, nebylo ale třeba se jistit. Vše šlo v pohodě. Výšku jsem sice jeden úsek dost cítil, ale nakonec to byl super zážitek. Ještě jsem chtěl jít na Gr. Barenkopf, ale Dušan nechtěl, tak jsem s ním táhl za jeden provaz a výměnou za slib, že do roka a do dne se o Barenkopf pokusíme, jsme se dali na sestup. Až k autu to byl pořádný padák. Spojil jsem to s koupelí v potoku, což bylo moc super.

Na noc jsme přejeli na mé oblíbené místo u řeky (ve které teď nebyla skoro žádná voda) podlíž Attersee. Tam jsme pod širákem popili a pospali, abychom třetí den ráno mohli vyrazit na prý poměrně obtížnou feratu Mahdlgupf. Byla super.Krásné polezeníčko ve stínu Pekelných hor. Obtížnost D, ale fakt na pohodu. Moc fajn. Akorát jsem na vrchol Mahdlgupfu vylezl tak mokrý, že jsem triko ždímal jako blázen (viz video). Měl jsem z toho moc dobrý pocit. I Dušanovi se líbilo.

Po koupeli v krásně prohřátém jezeru Attersee jsme valili domů. Bylo to báječných pár dní, únik od nepříjemné reality. Kéž by takových dní bylo víc. Kdyby s námi byli i kluci, bylo by to ještě lepší. Scházíme se čím dál méně :-(, o to víc si to ale pak užíváme. No každopádně tam kluci byli s námi.

FOTOGALERIE

Milan © 2018