Po sedmnácté. Tento kopec je pro mě magický a i letos jsem se na něj podíval. Co by to bylo za sezonu, kdyby na něm má noha nespočinula. Tentokrát jsem jel s Petrem a jeho ženou Olinkou. Předpověď počasí nám příliš nepřála, noční výstup jsme pozměnili na dopolední. Nahoru opět Hanshernler steig. Už dlouho jsem jí neviděl za denního světla. Asi dvě hodiny výstupu nám pršelo, kolem poledního přestalo. Díky mokru jsme se zřekli lezení po Traunsee klettersteigu a dali to klasicky normálkou. Cestou nahoru se mi podařilo si zlomit ukazováček - hůlkou jsem se opřel o skálu a bylo hotovo. Naštěstí to nebylo nic vážného.

Cestou dolů z vrcholu jsme se stavili na radlera v chatě a cestou Mairalm steig jsme sestoupili k autu.

Nebýt ranního deště a zlomeného prstu, bylo by to akce na 1.

Snad se sem podívám i příští rok. A možná třeba i s Mikim, kdo ví :-)

Fotogalerie.

Milan © 2023