|
|
|
Tento rok byl všelijaký. Ať už z osobního
hlediska, tak i horského. V květnu jsem měl vážnější úraz s kolenem.
Myslel jsem, že mě tento úraz odepíše na dost dlouhou dobu. Je pravda,
že hlavní horskou sezonu jsem prožil jako mrzák, ale všechno dobré je i
pro něco špatné. Z mého života vystoupili lidi, kteří v něm být neměli,
ale naopak do něj zase vstoupili jiní, kteří si své místo zaslouží a
jsem za ně vděčný.
Ale jak jsem už zmínil, sezóna se zdála mrtvá. Nicméně v září jsem musel
vyrazit na můj milovaný Traunstein. Bez něj si snad svůj rok ani neumím
představit. Překvapilo mě, že jsem nohu hodil za hlavu a šel jsem jako
blázen. Bohužel na této výpravě si Štěpík zlomil ruku, což malinko vrhá
nehezký stín, ale naštěstí se nestalo nic jiného.
Do konce roku jsem do Rakouska jel ještě 2x, což kdyby mi někdo v květnu
řekl, myslel bych si, že se zbláznil. Parťačkou se mi stala Adéla.
Takže tato sezóna byla všelijaká. Bohužel jsem se do hor ani jednou
nepodíval s klukama z Friends of Mountains. Snad to malinko příští rok
napravíme. Hory nebyly souzeny ani mým dětem. Kristýnce to asi zrovna
nevadilo, ale věřím, že Miki by se mnou na nějaký vrcholek vystoupal rád
(pořád mám v paměti jeho radost z minulého roku...).
No tak příští rok bude snad horsky štědřejší, osobně šťastnější a
zdravotně snad úplně v pořádku. Cíle jsou absolutně jasné! S klukama z
FoM nějaké hory dát a moc rád bych vystoupal na nějakou (Fuscherkarkopf
a Breitkopf) třítisícovku s Mikim, pustí-li nás tam hory.
Milan © 2021 |
|
|
|
