wz

Vysoké Taury - "kosmický biwak" - 28.9. - 1.10. 2016

Domů
Totesky 2016
Vysoké Taury 2016
Traunstein 2016
Queyras 2016
Höllengebirge 2016
Jezerní hora 2016
Železné hory 2016
Sněžka 2016

 

Kosmický biwak (Gruberscharten biwak) je jeden velký dluh, který u Vysokých Taur máme již několik let. Zatím nás k němu hory nikdy nepustily. To se ale teď změnilo a všešchno nám to vynahradily. Kdo si počká, ten se dočká.

Friends of Mountains ve složení já, Jirka, Míra, Dušan a Jarda, vyrazili na prodloužený víkend. Počasí bylo kouzelné. První noc, jako již mnohokrát předtím, jsme přežili v garážích na vyhlídce Fr. Josefa. Víno nám dělalo společnost. Ráno jsme s plnou polní vyrazili směrem k Oberwalderhütte. Nešli jsme až k ní, nastoupili jsme na ledovec a dali se směrem k biwaku. Cesta to bylo hodně dlouhá. K biwaku nám to trvalo přes 8 hodin, s jedním odskočením na krásný, námi zatím nedotčený vrchol, Mitterer Bärenkopf. Ledovec byl celkem v pohodě, na pár místech někteří z nás ochutnali zaboření se do trhliny, ale díky lanu a úzkým trhlinám bylo vše v pohodě. K biwaku jsme dorazili docela znavení, takže jsme zbytek odpoledne vařili jen vodu na pití, klábosili, kochali se nádhernými výhledy až na Venediger. Biwak byl nádherný, prostorný, je na úžasném místě. Moc lidí sem nechodí, letos jsme byli teprve 16tá banda, která jej navštívila.

Další den brzy z rána jsme vyrazili za hlavním cílem - Gr. Wiesbachhorn. Nejprve pohodový výstup na Klockerin, poté přes ledovec na Hint. Bratschenkopf. Tento vrchol mě dráždil spoustu let, tak jsem se na něj konečně podíval. Z tohoto vrcholu jsme slezli velmi nepříjemný svah (myslel jsem, že se pose..., to se mi už dlouho nestalo, že bych měl takový strach) a přes ledovec jsme došli pod Wiesbachhorn. Výstup byl na pohodu, byť hřebínek byl velice úzký a exponovaný. Já na tomto vrcholu stál již potřetí, nicméně to byl opět velice silný zážitek. Stejnou cestou jsme se potom vydali zpět k biwaku. Celé nám to trvalo něco kolem 7mi hodin. Metrů bylo v nohách nastoupáno taky dost, ale i přesto se mi podařilo přemluvit kluky k ještě jednomu výletu. Kousek od biwaku na nás koukali dva exkluzivní vrcholy - Hohe Dock a Gr. Bärenkopf. Vylezli jsme až do sedla mezi tyto dva vrcholy a pokusili na Bärenkopf vystoupit. Necelých 100m pod vrcholem jsme to vzdali. Únava již byla veliká, svah velice exponovaný s měkkým sněhem, který kdyby ujel, tak nás nikdo již nenajde. Skalnatý výstup na Hohe Dock jsme také vzdali. Tyto dva kopečky jsou tedy plánem do budoucna. Večer jsme opět trávili vařením. Začaly se docela dost honit mraky a i podle předpovědí nám bylo jasno, že další den musíme k autům, nebo nás hory uzamknou. A tak jsme i udělali. V sobotu jsme již na pohodu seběhli k autů, prodrali se trhlinami v totální mlze a všichni ve zdraví dorazili k autům. Nebylo na co čekat, vrátili jsme se ještě ten den domů.

Byla to neskutečná akce. Vydařilo se v podstatě úplně všechno. Ještě dlouho na ní budu vzpomínat.

FOTOGALERIE

 

Milan © 2016

 

WebZdarma.cz