Už jsem měl všeho plné zuby. Psychický relax byl zkrátka zapotřebí. Friends of Mountains (tentokrát jen já a Jirka) jsme s sebou vzali ještě pár dalších lidí. Nejcennějším účastníkem byl můj nejlepší kamarád Miloš.

Cílem bylo vystoupit na zakázanou a posvátnou horu Šumavy - Jezerní horu.  Začalo to v pátek večer příjezdem vlakem na Hojsovku. První noc jsme podnikli v turistickém přístřešku Pod Statečkem. Druhý den ráno jsme nabrali pod stanem spícího parťáka z Pamíru Míru s jeho přáteli a pokořili jsme Velký a Malý Ostrý. Krásné výhledy jsme zažili a při chůzi po hranici jsme již byli jen v mlze. Bez sněžnic by to nešlo. Jezerní hora pro mě byla symbolem Šumavy, taková nedotknutelná hora. Rychle jsem změnil názor. Samotný vrchol Jezerní hory je velká placka, na které stojí lapač asi kůrovce. Teď v zimě je navíc pokryta houfy snowborďáků a skialpinistů, kteří sjíždějí Jezerní stěnu Černého jezera. Ztráta iluzí a to obrovská.

Druhou noc jsme dali na Rozvodí ve stanu. Večer byla zima, ale v noci to ušlo (až na chrápání spolubydličů). V neděli jsme seběhli na Špičák na vlak a pak domů ...

Každopádně psychický relax to byl. Rád jsem byl s Milošem a doufám, že jsem ho neotrávil, ale nabudil na další horská dobrodružství. Koncem tohoto roku udělá další atestaci a pak bude vyrážet s námi.

Pro zhlédnutí fotografií klikněte zde.

Milan © 2012