wz

Sengsengebirge - 7. - 8.4.2012

Domů
Totes Gebirge 2012
Postalmklamm 2012
Ewigewand 2012
Drachenwand 2012
Höllengebirge 2012
Sv. Vid 2012
Palla Bianca 2012
Traunstein 2012
Sengsengebirge 2012
V. Roklan, Luzný 2012
Jezerní hora 2012

 

Volba velikonočního výletu padla tentokrát na Rakouské pohoří Sengsengebirge. Již jednou jsem jeho nejvyšší vrchol Hoher Nock navštívil, hlavním cílem se stal i nyní, tentokrát z jeho severní strany.

Friends Of Mountains, tentokrát pouze ve složení já a Dušan (Jirka ze zdravotních důvodů nejel), jsme přibrali parťáka z Pamíru Míru a vyrazili jsme. To, že jedeme do sraček, jsme věděli, že to ale budou OBRsračky, to jsme netušili. Výstup k chatě Feichtauhütte začal za deště, který se cca v 900 m proměnil na poměrně husté sněžení. K chatě jsme šli 4 hodiny a to ke konci pouze podle mapy a intuice, protože značení jsme ztratili. Dorazili jsme. Viditelnost byla v nejlepších momentech tak 200 metrů, což opravdu není nic moc. Chata byla podle očekávání zamčená, nikde ani živáčka. Využili jsme verandy u sousední chaty a zabrali jí. Udělali jsme si z ní své útočiště. Dušanovo pláštěnky posloužily jako větrolamy. Po chvilce relaxu jsme všechno nechali v jídelně a vyrazili na výstup na nižší vrcholy Haderlauskogerl (1 547 m) a Rotgsol (1 560 m). Zdolali jsme je bez potíží, jen ta viditelnost byla v podstatě nulová. Křížek na Rotgsolu byl velmi ojedinělý, celý ze dřeva - moc hezký. Škoda jen těch výhledů.

Stan jsme postavili vedle jídelny. Já se večer rozhodl, že přespím v jídelně. Ve 23:15 jsme zavelel na ústup. Zima mi nebyla (jen - 2°C), ale kvůli větru jsem měl na spacáku nějaký ten cm sněhu, neustále mi přistával na obličeji, takže jsem zbaběle vzbudil kluky a "přitulil" se  k nim. Noc byla na pohodu, vyspal jsem se báječně. Druhý den ráno byla viditelnost snad ještě horší než v sobotu, všude 30 cm čerstvého prašanu a chumelenice jako prase. Udělali jsme si malý výlet k Feichtauským jezerům, ale z vyhlídky bylo vidět kulové, tak jsme si řekli, že se sebereme a pojedeme domů. Asi to opravdu byla jediná rozumná varianta. Sbalili jsme věci a seběhli k autu, které bylo celé pokryto 30 cm sněhu. Cesta zpět byla super, bylo to dokonce docela dost z kopce, což nám při cestě nahoru vůbec nepřipadalo. Každopádně Hoher Nock zůstal nepokořen, asi by to bylo o hubu. V Alpách je zkrátka ještě zima. Jako psychický relax ale tato akce svůj účel splnila. Malinko jsem si dal do těla, přišel jsem na jiné myšlenky. Škoda, že nemohl jet i Jirka.

 

Pro zhlédnutí fotografií klikněte zde.

 

 • Domů • Mé vrcholy • Friends Of Mountains • Loferer 2017 • Traunstein + Čertovy díry • Kazachstán • Roklan + Luzný 2017 • Jezerní hora 2017 • 2016 • 2015 • 2014 • 2013 • 2012 • 2011 • 2010 • 2009 • 2008 • 2007 • 2006 • 2005 a dříve • Napište mi •

Milan © 2012

 

WebZdarma.cz