V létě jsem
byl v této lokalitě s Verunkou a již tehdy jsem si to tu vytipoval na
malé zimní dobrodružství. Už jsem se nemohl dočkat. Půl roku bez hor, do
toho asi 3 měsíce bez sluníčka, no zkrátka bylo milion důvodů k opuštění
republiky. Kromě tradičních Friends of Mountains se k nám přidal i
Miloš, se kterým jsem měl tu čest pospat 3 noci ve stanu.
Po vyjetí
lanovkou na Feuerkogel jsme se ocitli v pohádce. Inverze držela mraky
pod naší úrovní a na nás čekaly 4 báječné dny v samotě, sněhu, na
sněžnicích a hlavně v pohodě. Po překonání místních sjezdovek jsme již
byli sami. Sem tam jsme potkali nějakého skialpinistu, jinak opravdu
liduprázdno, ticho, sluníčko, samota - prostě balada pro duši. Víc jsem
si snad nemohl přát. A v takovémto duchu jsme prožili dny od čtvrtka do
neděle. V noci sice mrzlo až až, ale nemělo to chybu. Vystoupali jsme na
spoustu vrcholů, některé jsou zřejmě dostupné jen v zimě při velké
pokrývce sněhu, výhledy byly monstrozní - zejména Dachstein na nás
pokukoval nad peřinou z mraků. Nádherně byly vidět Totesky,
Steinernessmeer a pořád nás kontroloval i mnohokrát námi navštívený
Traunstein. Výhledy neměly chybu.
