Kitzsteinhorn 2008

Po jednom propršeném dni nám již zbýval pouze jediný den na cestu domů. Rozhodli jsme se s Dušanem, že tento den ještě podnikneme celkem jednoduchý výstup na vrchol Kitzsteinhorn, kdy nás za 22 euro vyveze lanovka do 3000 m. Takže výšku jsme nabrali celkem rychle. Čekalo nás ale po propršeném dni jedno docela i očekávané překvapení. Téměř půl metru čerstvého sněhu, zapadaná lana od lehkého klettersteigu na vrchol a neprošlápnutá cesta. Jeden z místních asi vůdců nám nedoporučil na vrchol jít, ať ještě chvíli počkáme. Sluníčko nám opravdu po chvíli začalo přát a tak jsme se na cestu přece jen vydali. Jednalo se o 200 výškových metrů v neprošlápnutém terénu, místy jsem lano hledal pod sněhem, ale šel jsem. Ani jsem netušil, jaké zážitky na mě na vrcholu čekají. Když jsme se vyškrábali na vrcholový hřebínek, otevřeli se nám celé Vysoké Taury jako na dlani, pohled na zasněžený Wiesbachhorn nám ještě malinko zvedl sebevědomí, protože jsme na něm před dvěma dny stanuli. V tu chvíli tam ty hory byly jen a jen pro nás. Sami dva na vrcholu, kde nikdo ten den nestál. Větší zážitek z hor jsem ještě nikdy neměl.